sich irren

sichsebe, se

irren(z)mýlit se, být na omylu

Vyskytuje se v

irren: sich irren → (z)mýlit se, být na omylu

irren: sich irren → in j-m/etw. (z)mýlit se, (s)plést se v kom/čem

uns: Wir haben uns geirrt. → Zmýlili jsme se.

mást: Jeho chování mě mate. → Sein Verhalten macht mich irre.

mýlit se: Každý se může mýlit. → Jeder kann sich irren.

splést se: Splést se může každý. → Jeder kann sich irren.

zmýlit se: Každý se může zmýlit. → Jeder kann sich irren.