opporre, zast. opponere

Tranzitivní sloveso conj porre

1. qc a qc vznést, klást, postavit co proti čemu, předložit protiargument ap.
   opporre resistenza → klást odpor
   opporre un rifiuto a q/qc → odmítnout, odmítat koho/co
2. řidč. namítnout, namítat

Vyskytuje se v

opposto: nella direzione opposta, in senso opposto → opačným směrem

polo: polo opposto → protipól

sesso: persona di sesso opposto → osoba opačného pohlaví

opporsi: Nulla si oppone. → Nic (tomu) nebrání.

opposto: È l'opposto di suo padre. → Je opakem svého otce.

opposto: all'opposto → naopak