difetto, zast., lid. defetto

Podstatné jméno mužské

1. vada povahová ap.
2. (zá)vada, kaz, defekt
3. di qc nedostatek čeho
   Gli fa difetto il coraggio. → Chybí mu odvaha.
   in difetto di qc → v případě nedostatku/absence čeho

Vyskytuje se v

congenito: difetto/vizio congenito → vrozená vada/porucha

immune: immune da difetti → bez závad

organico: med. difetto organico → orgánový defekt

pronuncia: difetto di pronuncia → vada řeči

difettare: Non gli difettano fantasia. → Fantazie mu nechybí.

ognuno: Ognuno ha i suoi difetti. → Každý má své mouchy.

manico: přen. Il difetto sta nel manico. → Ryba smrdí od hlavy. problémy je třeba hledat u vedoucích pracovníků ap.