consacrare, kniž. consecrare, zast., obl. consagrare

Tranzitivní sloveso

1. (po)světit kostel ap., vysvětit kněze, pomazat krále, proměnit hostie
2. qc a q/qc zasvětit, věnovat co komu/čemu
   Ha consacrato la vita al lavoro. → Zasvětil život práci.
3. přen. posvětit, potvrdit učinit platným
   termine consacrato dall'uso → zaužívaný termín

Vyskytuje se v

vescovo: vescovo consacrante → světící biskup