Hlavní obsah

infliger [ε̃fliʒe]

Tranzitivní sloveso

  1. à qqn uložit, uvalit na koho pokutu, trest, udělit komu důtku
  2. uštědřit porážku ap., podrobit mučení ap.infliger un affront à qqnurazit koho
  3. qqch à qqn vnutit komu co něco špatně snesitelného

Vyskytuje se v

pokuta: infliger une amende à qqn, frapper qqn d'une amendeudělit/uložit komu pokutu

uložit: infliger une amende/un châtiment à qqnuložit komu pokutu/trest

infliger: infliger un affront à qqnurazit koho