oblouk

Podstatné jméno, rod mužský

1. (zakřivení do polokruhu) дуга́, изги́б чего
2. (něco zakřiveného) а́рка
   (elektrický ap.) дуга́
   Vítězný oblouk → Триумфа́льные воро́та, Триумфа́льная а́рка
   elektr. elektrický oblouk → электри́ческая дуга́

Synonyma

klenba, klenutí

Předpony

půloblouk

Odvozená slova

obloukový, oblouček

Vyskytuje se v

triumfální: triumfální oblouk → триумфа́льная а́рка

vítězný: archit. vítězný oblouk → триумфа́льные воро́та, А́рка Побе́ды

nadočnicový: nadočnicové oblouky → надглазни́чные ва́лики

segmentový: stav. segmentový oblouk → лучко́вая а́рка