rozčílení, rozčilení

Podstatné jméno, rod střední, podstatné jméno

die Aufregung, die Erregungtřást se rozčilenímvor Aufregung zitternudělat co v rozčileníetw. Akk in Erregung tun

snadno: snadno se rozčílitleicht ärgerlich werden

neznat se: Když se rozčílí, tak se nezná.Wenn er sich aufregt, kennt er sich nicht mehr.

rozčílený: rozčílený učitelein aufgeregter Lehrer

rozčílený: rozčílené hlasyaufgeregte Stimmen

rozčílit: Co tě tak rozčílilo?Was hat dich so erregt?