sonnant [sɔnɑ̃ˌ ɑ̃t]

sonner: sonner fauxznít falešně

alarme: donner/sonner l'alarmevyhlásit poplach

glas: sonner le glas de qqchodzvánět čemu

sonner: faire sonnervyslovit

sonner: Le téléphone sonne.Zvoní telefon.

sonner: Les oreilles lui sonnent.Zvoní mu/jí v uších.

sonner: Entrez sans sonner.Vstupte bez zvonění.

cloche: hovor. sonner les cloches à qqnvycinkat komu; sprdnout koho

bít: bít na poplachsonner l'alarme

dutě: znít dutěsonner creux

přesně: přesně pět hodincinq heures juste(s)/sonnant(es)/tapant(es)/pile/pétant(es)

úder: s úderem desáté (hodiny)sur le coup de dix heures, à dix heures sonnantes

zazvonit: zazvonit u dveřísonner à la porte

znít: To zní dobře.Ça sonne/paraît bien.

poctivý: hovor. poctivá minceespèces sonnantes (et trébuchantes)

pozvat: expr. pozvat (si) koho na koberečeksonner les cloches à qqn

troubit: expr. troubit na poplachsonner l'alarme