Hlavní obsah

envahir [ɑ̃vaiʀ]

Tranzitivní sloveso

  1. qqch vniknout, vtrhnout, vpadnout kam násilím a rychle město, zemi ap.
  2. napadnout místo, např. o kobylkách, zvířatech, zaplavit, zarůst místo, o plevelu, rostlináchLe feu a envahi la maison.Oheň zachvátil dům.Le sommeil m'envahit.Jde na mne spaní.

Vyskytuje se v

zamořit: zamořit trh cizími výrobkyenvahir le marché de produits étrangers

envahir: Oheň zachvátil dům.Le feu a envahi la maison.