moc

moći: moći (uraditi/savladati)zvládnout udělat, dokázat co udělat ap.

dočekati: ne moći dočekati štonemoci se (už) dočkat čeho

podnijeti: ne moći podnijeti koga/štonemoci vystát koho/co nesnášet

pohvaliti se: moći se pohvaliti čimemoct se pochlubit čím

primiti: moći primiti štopojmout co budova, lidi ap.

priuštiti: moći si priuštiti štomoci si dovolit co finančně ap.

proći: moći proćiujít být obstojný

sporazumjeti se: moći se sporazumjeti kakodomluvit se jak cizí řečí ap.

uspoređivati se: moći se uspoređivati s kime/čimemoct se rovnat komu/čemu být srovnatelný

vlast: izvršna vlastvýkonná moc

zasititi se: ne moći se zasititi čeganemoci se nabažit čeho

činiti se: To mi se čini preskupo.Zdá se mi to moc drahé.

plivati: Ne znam dobro plivati.Neumím moc dobře plavat.

posao: Imam sad puno posla.Mám teď moc práce.

puno: Imam sad puno posla.Mám teď moc práce.

puno: Ovo mi se puno sviđa.Moc se mi to líbí.

dočkat se: nemoci se (už) dočkat čehone moći dočekati što

dovolit si: moci si dovolit co finančně ap.moći si priuštiti što

nabažit se: nemoci se nabažit čehone moći se zasititi čega

pochlubit se: moct se pochlubit čímmoći se pohvaliti čime

rovnat se: moct se rovnat komu/čemu být srovnatelnýmoći se uspoređivati s kime/čime

výkonný: výkonná mocegzekutiva

vystát: nemoci vystát koho/co nesnášetne moći podnijeti koga/što

plavat: Neumím moc dobře plavat.Ne znam dobro plivati.

práce: Mám teď moc práce.Imam sad puno posla.

zdát se: Zdá se mi to moc drahé.To mi se čini preskupo.