Hlavní obsah

хвати́ть

Dokonavé slovesoхвачу́, хва́тишь; хва́ченный

  1. хвати́ть че́рез край hovor.přehnat to, přestřelit

Dokonavé sloveso1 и 2 л. не употр., хва́тит

  1. кого/чего (po)stačit
  2. hovor.být schopen čeho, stačit na co
  3. хва́тит hovor.stačí, dostС меня́ уже́ хва́тит!Už toho mám dost!

Vyskytuje se v

хвати́ть: хва́титstačí, dost

край: хвати́ть че́рез крайpřestřelit, přehnat co

гнать: Хва́тит чушь гнать!Přestaň mluvit nesmysly.

и: И хва́тит!A dost!

хвати́ть: С меня́ уже́ хва́тит!Už toho mám dost!

pro: pro začátek stačíдля нача́ла хва́тит

přehnat: přehnat to zajít příliš dalekoзагну́ть, (пере)хвати́ть че́рез край, hovor. перегну́ть па́лку в чём

dost: Už toho mám dost!С меня́ хва́тит!, Запа́рило!, Мне (э́то) уже́ надое́ло!

klepnout: Mě z toho klepne.Меня́ кондра́шка хва́тит.

pepka: Klepla ho pepka.Его́ кондра́шка хвати́ла.

ranit: Ranila ho mrtvice.Его́ хвати́л уда́р.

stačit: To stačí!Хва́тит!

stačit: Nám to stačí.С нас хва́тит.

potud: Mám toho až potud dost, po krk.С меня́ хва́тит., У меня́ вот где сиди́т.

šlak: Trefil ho šlak.Его́ хвати́л кондра́шка.

trefit: Málem mě trefil šlak.Меня́ чуть не хвати́л кондра́тий/кондра́шка.

хвати́ть: хвати́ть че́рез крайpřehnat to, přestřelit