сте́бель

Podstatné jméno, rod mužský -бля; -бли, -бле́й

1. stonek, lodyha, stvol rostliny ap.
2. stopka, výhonek, odnož

Odvozená slova

стебельковый, стебельный, стебелёк, стеблевой, стеблёвый

Vyskytuje se v

lůžko: bot. květní lůžko → сте́бель