тупо́й

Přídavné jméno -а́я, -о́е; туп, тупа́, ту́по, ту́пы/тупы́

1. tupý, otupený, neostrý nůž ap.
2. omezený, hloupý, zabedněný člověk ap.
   тупо́е самодово́льство → hloupá samolibost
3. zaoblený, tupý nos, špička ap.
4. přen. otupělý, prázdný, tupý pohled ap.
5. přen. tupý, neurčitý bolest ap.
6. přen. odevzdaný, pokorný
   přen. přen. tupý poslušnost ap.

Přídavné jméno -а́я, -о́е; туп, тупа́, ту́по, ту́пы/тупы́

1. тупо́й у́гол geom. tupý úhel

Odvozená slova

тупость

Vyskytuje se v

troky: blbý jak troky → тупо́й как дрова́/бревно́/утю́г

tupý: geom. tupý úhel → тупо́й у́гол

úhel: ostrý/tupý/pravý úhel → о́стрый/тупо́й/прямо́й у́гол

chápavý: pomalu chápavý → ме́дленно сообража́ющий, тупо́й

tupě: tupě zírat → ту́по смотре́ть

tupý: tupý nůž → тупо́й нож