прице́л

Podstatné jméno, rod mužský -а

1. voj. zaměřovač, mířidlo, hledí u střelné zbraně
2. cílení, míření, zaměřování cíle

Odvozená slova

прицельный

Vyskytuje se v

muška: vzít si koho na mušku → взять на прице́л кого