Hlavní obsah

bronić [brɔniɕ]

Sloveso nedokonavé -ię; -oń

  1. bránit koho před čím, hájit koho před čím před útokem
  2. hájit slovy ap., obhajovat koho/co postoje ap.

Sloveso nedokonavé -ię; -oń

  • bronić impf czyichś interesówhájit čí zájmy

Vyskytuje se v

broń: broń palnapalná zbraň

broń: pozwolenie na brońzbrojní pas

pozwolenie: pozwolenie na brońzbrojní pas

zawieszenie: zawieszenie bronizastavení palby, klid zbraní

hájit: hájit čí zájmybronić czyichś interesów

klid: klid zbranízawieszenie broni

palba: zastavení palbyzawieszenie broni

palný: palná zbraňbroń palna

zbraň: palná zbraňbroń palna

zbraň: zbraně hl. střelnébroń

zbrojní: zbrojní paspozwolenie na broń