Hlavní obsah

tón

Podstatné jméno, rod mužský

  1. (zvuk) der Ton, der Klangtech. vyzváněcí tóndas Rufzeichen/Freizeichentech. obsazovací tóndas Besetztzeichen
  2. (zabarvení projevu ap.) der Ton
  3. (odstín barvy) der (Farb)TonSluší mu teplé tóny.Ihm stehen warme Farbtöne.

Vyskytuje se v

alikvotní: die Aliquottöne, die Obertönealikvotní tóny

harmonie: die Klangharmonieharmonie tónů

hluboký: ein tiefer Tonhud. hluboký tón

hovorový: der Gesprächstonhovorový tón

kombinační: der Kombinationstonhud. kombinační tón

přízvuk: den Ton mit größerer Betonung spielenhud. zahrát tón s větším přízvukem

rozlišovat: die Klänge und Töne mit dem Gehör erkennenrozlišovat zvuky a tóny sluchem

udat: den Ton angebenudat tón

velitelský: in gebieterischem Ton sprechenmluvit velitelským tónem

zesvětlit: sich die Haare um einige Töne heller machenzesvětlit si vlasy o několik tónů

rüde: einen rüden Ton anschlagennasadit hrubý tón

Ton: tiefe Töne hervorbringenvydávat hluboké tóny

tón: das Rufzeichen/Freizeichentech. vyzváněcí tón