Hlavní obsah

kraj [kraj]

Podstatné jméno, rod mužský ~a; ~evi

  • izići na kraj s čimevypořádat se s čím problémy ap.na krajunakonec, konečně v závěrečné fázi, na závěr ve výčtu ap.na kraju krajevakoneckoncůna kraju čegazávěrem čehopribližavati se krajuchýlit se ke konci/k závěruprilaziti impf krajukončit spět ke koncistati na kraj čemuskoncovat s čím s nepravostmi ap., učinit přítrž čemu

Prij.

Vyskytuje se v

izići: izići na kraj s čimevypořádat se s čím problémy ap.

približavati se: približavati se krajuchýlit se ke konci/k závěru

prilaziti: prilaziti krajukončit spět ke konci

privesti: privesti krajudotáhnout (do konce) co dořešit ap.

stati: stati na kraj čemuskoncovat s čím s nepravostmi ap., učinit přítrž čemu

voditi: voditi krajuspět ke konci

zaustaviti se: zaustaviti se kraj kolnika/uz kolnikzastavit u krajnice řidič

krajem: krajem devedesetih godinakoncem devadesátých let

početak: od početka do krajaod začátku do konce

dotáhnout: dotáhnout (do konce) co dořešit ap.privesti kraju, dotjerati što

chýlit se: chýlit se ke konci/k závěrupribližavati se kraju

přítrž: učinit přítrž čemustati na kraj čemu

spět: spět ke koncibiti na izmaku, voditi kraju

zastavit: zastavit u krajnice řidičzaustaviti se kraj kolnika/uz kolnik

závěr: na závěrna kraju

koncem: koncem devadesátých letkrajem devedesetih godina

léto: koncem devadesátých letkrajem devedesetih godina

začátek: od začátku do konceod početka do kraja