гнать

Nedokonavé sloveso гоню́, го́нишь; гнал, гнала́, гна́ло

1. hnát stádo ap., honit zvíře při lovu ap., plavit dřevo
   Ве́тер го́нит ту́чи. → Vítr žene mraky.
2. vyhánět, odhánět, hnát z domu, pryč ap.
3. hovor. uhánět
   hovor. expr. řítit se, frčet

Nedokonavé sloveso гоню́, го́нишь; гнал, гнала́, гна́ло

• destilovat, pálit líh ap.

Vyskytuje se v

самого́н: гнать/вари́ть самого́н(ку) → pálit kořalku

hnát: hnát ovce na pastvu → гнать ста́до ове́ц на па́стбище

kořalka: pálit domácí kořalku → гнать самого́н(ку)

pálit: pálit kořalku → гнать самого́н(ку)

pohánět: pohánět do práce → гнать с рабо́той

navalit: Naval prachy! → Гони́ моне́ту!