Hlavní obsah

tón

Podstatné jméno, rod mužský

  1. (zvuk) der Ton, der Klangtech. vyzváněcí tóndas Rufzeichen/Freizeichentech. obsazovací tóndas Besetztzeichen
  2. (zabarvení projevu ap.) der Ton
  3. (odstín barvy) der (Farb)TonSluší mu teplé tóny.Ihm stehen warme Farbtöne.

Vyskytuje se v

alikvotní: alikvotní tónydie Aliquottöne, die Obertöne

harmonie: harmonie tónůdie Klangharmonie

hluboký: hud. hluboký tónein tiefer Ton

hovorový: hovorový tónder Gesprächston

kombinační: hud. kombinační tónder Kombinationston

přízvuk: hud. zahrát tón s větším přízvukemden Ton mit größerer Betonung spielen

rozlišovat: rozlišovat zvuky a tóny sluchemdie Klänge und Töne mit dem Gehör erkennen

udat: udat tónden Ton angeben

velitelský: mluvit velitelským tónemin gebieterischem Ton sprechen

zesvětlit: zesvětlit si vlasy o několik tónůsich die Haare um einige Töne heller machen

rüde: nasadit hrubý tóneinen rüden Ton anschlagen

Ton: vydávat hluboké tónytiefe Töne hervorbringen

tón: tech. vyzváněcí tóndas Rufzeichen/Freizeichen