Hlavní obsah

bůh

Podstatné jméno, rod mužský

  1. (křesťanský) Dieu m
  2. (vyšší bytost) dieu m, divinité f
  3. přen. expr.(uctívaný člověk, věc ap.) dieu m

Vyskytuje se v

bože: Ach Bože!Grand Dieu !

bože: Bože můj!Mon Dieu !

bože: Bože na nebesích!Dieu du ciel !

dík: Díky bohu!Dieu merci !

milostivý: Bůh k nám buď milostivý!Dieu nous soit propice !

otec: Bůh OtecDieu le père

pán: Pán BůhNotre Seigneur

pán: Pro pána boha!Seigneur Dieu !

tebe, tě: (No) Tě bůh!Salut !

můj, má, mé, moje: expr. Můj (ty) bože!Oh, mon Dieu !

věřit: věřit v Bohacroire en Dieu

měnit: pořek. Člověk míní, Pán Bůh mění.L'homme propose et Dieu dispose.

ochraňovat: Bůh vás ochraňuj!Dieu vous garde !

stvořit: být jak ho Pán Bůh stvořilêtre nu comme un ver

zasvětit: zasvětit život Bohuconsacrer sa vie à Dieu

croire: croire en Dieuvěřit v Boha

préserver: Le ciel m'en préserve !Bůh (mě od toho) uchovej!, Chraň Bůh!

donner: se donner à Dieuoddat se Bohu

ciel: Aide-toi, le ciel t'aidera.Člověče, přičiň se, a Bůh ti pomůže.

dieu: jurer ses grands dieuxpřísahat při bohu

grâce: grâce à Dieudíky bohu, bohudík

témoin: Dieu m'est témoin.Bůh je mi svědkem.