izvršiti [izvrʃiti]

Sloveso dokonavé -im; -ivši

• provést udělat ap., spáchat co, dopustit se čeho, vykonat co
  izvršiti perf pritisak na što → zatlačit na co, do čeho vyvinout tlak

Předpony

dovršiti, vršiti, završiti

Vyskytuje se v

atentat: izvršiti atentat na koga → zavraždit koho atentátem ap., spáchat atentát na koho úspěšný

montaža: izvršiti montažu → sestříhat film

pobačaj: izvršiti pobačaj → provést potrat, provést interrupci komu

revizija: izvršiti reviziju → zrevidovat kontrolou - účty ap.

samoubojstvo: izvršiti samoubojstvo → spáchat sebevraždu

atentát: spáchat atentát na koho úspěšný → ubiti koga, izvršiti atentat na koga

interrupce: provést interrupci komu → izvršiti pobačaj, abortirati

potrat: provést potrat komu → izvršiti pobačaj, abortirati

sebevražda: spáchat sebevraždu → izvršiti samoubojstvo

splnit: nesplnit co smluvní povinnost práv. → ne ispuniti, ne izvršiti