Hlavní obsah

shout [ʃaʊt]

Podstatné jméno

  1. (vý)křik, zakřičeníhovor. give sb a shoutdát komu věděthovor. shout-uphlasitá hádka, křik
  2. BrE, hovor.runda

Vyskytuje se v

rooftop: shout sth from the rooftopsvytroubit do (celého) světa co

boo: shout boo at sb(vy)bafnout na koho

hoarse: scream/shout/roar/yell osf hoarsevykřičet si hlasivky, řvát do ochraptění

back: He shouted back at them.Zakřičel na ně zpátky.

in: He shouted in anger.Křičel rozčilením.

joy: shout with joykřičet radostí

ochraptět: ochraptět křikemshout osf hoarse

jásat: jásat radostíexult/shout for joy, crow with delight

křičet: Nekřič(te)!Don't shout!

než: Je příliš plachý, než aby křičel.He is too shy to shout.

radostný: radostný výkřikshout of joy

vykřičet: vykřičet si hlasivkyshout osf hoarse

zplna: křičet zplna hrdlashout at the top of one's voice

vykřičet: vykřičet co do světashout sth from the rooftops

vytroubit: vytroubit co do světashout sth from the rooftops